Jak silné může být přátelství malého kluka a staroušků?
Viktor a záhadná teta Bobina
„No nazdar! Prázdniny bez kamarádů v baráku plným starejch lidí,
kterýmu šéfuje šílená teta Bobina?! Tohle nemůžu přežít!“
Ilustrovaná kniha pro nebojácné děti,
rodiče a prarodiče od 8 do 108 let
Prolnutí dětského a „starouškovského“ světa je velmi půvabné, opravdové, dojemné, povzbudivé a originální.
Vrátila jsem se do dětství ve svém dospělém těle. Díky za tu příležitost!
— Irena Budweiserová, zpěvačka
Knížku jsem přečetla na jeden dech. Párkrát jsem si i brekla, to už tak staré herečky dělávají.
Zároveň jsem si v příběhu Viktora pěkně zahrála. Hned několik postav najednou! Děkuji, držím palce, těším se…
— Bára Hrzánová, herečka
1. místo v literární anketě SUK – Čteme všichni!
Obrovskou radost nám přinesl výsledek ankety ceny dětí, kterou pořádalo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského, Čteme všichni 2018. Naše kniha se dětem líbila nejvíce. Děkujeme!
Náš „Viktor“ je od 17. 5. 2018 na světě!
Proběhlo také první autorské čtení v divadle Příbram.
Koupit si ji můžete u svého knihkupce nebo online.
„Zlobivé“ devítileté dítě Viktor je za trest svými věčně pracujícími rodiči odesláno ke svérázné asketické tetě Bobině do zapadlého městečka Hrabákova, kde má strávit celé dva měsíce prázdnin.
Zuřící Viktor netuší, že teta je ředitelkou Domova pokojného stáří, a že právě tam, v domově důchodců, společně s ní a dalšími deseti staroušky prožije to nejkrásnější léto svého života.
Co si o knize myslí
Knížka je napínavá, ale i vtipná. Četli jsme ji celá rodina společně a náš táta se u toho hodně nasmál.
Také má krásné obrázky, a to je pro mě hodně důležité.
— Matyáš, 8 let
Z knihy jsem byla nadšená, je super. Nenapadlo by mě, že staří lidé jsou tak zábavní.
Budu si jich teď všímat více. A Viktora bych hned brala za kamaráda.
— Ela, 11 let
Stal jsem se účastníkem dobře nastartované detektivky. S nadšením ji budu doporučovat všem, kteří chtějí číst. Tahle kniha mě prostě bavila…jako oblíbená pohádka, na kterou se podíváš i když je ti 30 nebo 60 let. Říkám tomu „potěšení na druhou“…
— Patrik Klán, spisovatel
…čtivé, velmi zručně napsané, slibné…
— Petr Eliáš, šéfredaktor Albatrosu
Maminka mi četla Viktora každý den před spaním. Byla jsem napnutá, jak to bude dál a nemohla jsem kvůli tomu usnout. Nejvíc jsem se bála, když Viktor honil zloděje na hřbitově. To bylo fakt napínavé…
— Malvínka, 11 let
Svěží vítr na poli takových těch knížek, které rodiče koupí svým dětem, ale ve skutečnosti se nemohou dočkat, až si je budou sami moci přečíst…
— Adam Horák, student
Kdo se bojí, nesmí do Hrabákova
ledaže by se jmenoval Viktor
…Viktor strnul a snažil se rozpoznat, kdo by to mohl být. Postava v černém plášti s kapucí se zarazila.
Zadívala se na Viktora a rychle zmizela v zahradě…
…ocitl se na starém ponurém hřbitově. Tma byla opravdu černočerná, jen sem tam dohořívala světýlka svíček a osvětlovala jména mrtvých vytesaná do kamene.
Nad jedním z hrobů stála černá postava a nervózně se rozhlížela po hřbitově. Viktor s hrůzou zjistil, že v rukou svírá motyku a napřahuje se k úderu…
Zapomeň na školu
a ochutnej tajemnou atmosféru Hrabákova
…Jaroslav ji ráno vyzvedl svým naleštěným bílým žigulíkem. Všichni jsme se shromáždili před brankou. Bobina si sedla za volant a pokusila se nastartovat.
Auto se několikrát zakuckalo, potom poskočilo a zase ztichlo. Z otevřeného okénka jsme zaslechli smích pana Jaroslava. Bobina se však nesmála…
…ve skleněné kouli se odráželo světlo svíček. Oba vstali a naklonili se nad Darelu. Nedočkavě čekali, co přijde. Darela obrátila oči v sloup a cosi nesrozumitelně mručela.
Najednou věštkyně jakoby zkameněla, zadívala se do koule a s vítězoslavným úsměvem odpověděla: „Ano, Jaroslav žije.“…
Ještěže je knížka rozdělená na dvě části, jinak bych ji měla přečtenou v kuse! První část je o něco „záhadnější“, zatímco v druhé vstoupí do příběhu trochu netradiční romance. Na své si přijdou jak děti, tak dospělí…
— Štěpánka Horáková, překladatelka
Tento příběh mě zaujal, protože má krásný děj…až jsem si myslel, že je skutečný.
Obrázky v knize jsou nádherné, jakoby ti lidé opravdu žili. Doporučuji všem si tuto knihu přečíst.
— Ludvík, 11 let
…zní to jako dobrá detektivka, u které se můžu bát i smát